Léta 1968 – 1970

Po dvaceti letech zákazu se již na jaře 1968 začal v Přešticích scházet zprvu smíšený oddíl chlapců a děvčat v klubovně v Lipkách, který se později rozdělil.

V této době vznik název skautského oddílu – Dálava. Oddíl měl čtyři družiny: Ostříže, Vydry, Bobry a Lišky. Vedoucími oddílu byli v tomto období br. Polka, br. Kubík, br. Valach a br. Sedlák.

Oddíl vlčat byl pojmenován Strážci. Počet členů oddílu se pohyboval mezi 24 – 30 a dělil se na 4 družiny podle barev. Ve vedení působil br. Süss a br. Krs. Jako pomocníci působili u oddílu roveři br. Berceli a br. Votlučka.

Dívčí oddíl se v roce 1969 rozrostl na družinu skautek – Vlčí máky a dvě družiny světlušek – Zvonky a Pomněnky. Jako vůdkyně pracovaly sestry Božena Reitspiesová, Anna Netrvalová a Emilie Bradová.

První tábor proběhl v létě 1968 v Borku u Nepomuka. Tábořilo se ve stanech a s vybavením zapůjčeným od rodičů dětí – po roce 1948 museli skauti vše odevzdat a nic samozřejmě nedostali zpět. Jako klubovnu získal vyřazený železniční vagón umístěný na louce za viaduktem směrem na Žerovice. V létě 1969 se v Nečtinech u Manětína díky obětavé práci vůdců tábořilo ve vlastních stanech s podsadami. Počty členů již byly opět vyšší, a tak skautky a světlušky jely na 2. běh po skautech a vlčatech. Členů přibývalo a tábor 1970 v Nových Mitrovicích již musel být zorganizován na tři běhy. Byl však zase na dlouhou dobu poslední. Skautské hnutí bylo v září 1970 zrušeno a majetek převeden tentokrát organizaci Pionýr.